Naše životy neovlivňuje jenom to, čemu věříme a myslíme si, že rozumíme, ale z velké části, jakým majetkem a penězi disponujeme. Majetek a peníze jsou výrazem osobní svobody a nezávislosti, a také vlivu, jaký ve společnosti zastáváme.
Je příznačné, že kapitál si vždy najde cestu jak, kde, kdy a s kým agregovat zisk. Je pozoruhodné, že si hledá cestu bez ohledu na politické zřízení, lidská práva a svobodu člověka. Vhodně to dokumentují nejenom události z poslední doby (války Vietnam, Irák, Libye, Afganistan, Sýrie, Ukrajina, vpád imigrantů do Evropy atd.). Principu agregace zisku se musí podřizovat nejenom podnikatelé, ale také politici všech možných spekter. Kdo to nerespektuje ztrácí vliv a stává se nadbytečným. Potvrzuje se tak známé: Hledej cestu peněz, ostatní je ideologie! Internetem lze velmi dobře i poměrně snadno tento děj sledovat.
Bereme-li praktickou politiku, jako službu lidem, a nejenom sobě, tak je velmi ošidné předpokládat, že racionální a úspěšnou politiku budou provozovat lidé nemajetní, nejlépe bezdomovci, vyloučení občané ze společnosti, případně neziskové organizace. Přesto existují snahy některých politiků a aktivistů zamezit a zakázat úspěšným podnikatelům, se zájmem o politiku, vstup do politiky. I když se podnikatelé na praktické politice již výrazně podílejí a umožňují práci dalším občanům. Významní podnikatelé zajišťují práci stovkám svých spolupracovníků.
Snaha politiků stanovit politicky přípustnou velikost majetku tak, aby nebránil spravedlivému výkonu politiky, tedy správnému výkonu služby lidem, je zcela iracionální a směšná. Každý politik, pokud nebyl odhalen a dopaden jako podvodník, odchází z politiky movitější, stejně jako stát, který vyhrál válku.
Za snahou oddělit politiku od podnikání je pouze a jenom úsilí ovlivňovat přirozené hospodářské prostředí občany ochotnými slibovat. Slibovat spoluobčanům, že budou politickou službu vykonávat lépe, než jak to ukazuje jejich dosavadní společenské postavení.
Jsem přesvědčen, že vylučování podnikatelů z politiky je diskriminací, protože zvýhodňuje občany bez potřebných zkušeností a schopností, přispívá ke zvyšování korupce ve společnosti a umožňuje méně schopným občanům zastávat významné společenské postavení. Výsledkem je nízká životní úroveň občanů a slabý společenský rozvoj.